STŘELCI SV. GOTHARDA

Austerlitz 2008

Slavkovské dny 2008

 

Ve dnech 28. - 30.12. 2008 jsme se účastnili na pozvání Baterie Austerlitz vzpomínkových akcí k 203. výročí bitvy u Slavkova. Nikdo z kanonýrů ani markytánek nechyběl a všichni jsme se na tuto akci již dlouho těšili. Tak jak to všecko probíhalo:

 

28.12. 2008 - Jiříkovické ohně.

 

"Obec Jiříkovice byla v roce 1805 obsazena jednotkami napoleónské armády.  Na počátku bitvy byla do Jiříkovic přesunuta ambulance francouzské divize. Byla umístěna v hospodářských objektech panského dvora. Napoleon tehdy obhlížel postavení svých vojsk a ve tmě klopýtl o kořen stromu nebo o nohu spícího vojáka. Někdo z vojáků zapálil věchet slámy, aby posvítil císaři na cestu. Přidávali se další. Provolávali slávu císaři a zvedali hořící slámu na šavlích i puškách. Císaři to zprvu nebylo milé, ale potom se usmál. Tomuto osvětlení padly za oběť mnohé střechy v Jiříkovicích. Ukrytí obyvatelé smutně pozorovali, jak z jejich domů mizí v chladné noci přičiněním vojáků Vandammovy divize došky, krovy, vrata a ploty. Tato událost vstoupila do historie jako "Jiříkovické ohně". "

V podvečerních hodinách proběhla vzpomínková akce na výše uvedené dění r. 1805 v Jiříkovicích za účasti jednotky francouzských vojáků z Belgie a části Baterie Austerlitz kde jsme byli i my přítomni. Vše již pochopitelně probíhalo v historických uniformách. Po úvodním slovu p. starosty a přivítání hostů následovalo několik slov historika k událostem roku 1805 a poté bylo vypáleno několik výstřelů z kanónu.

Po skončení akce proběhl přesun jednotek do týlu na Starou poštu, kde proběhla náročná předbitevní příprava před vlastní bitvou pod kopcem Santon nad obcí Tvarožná.

 

29.12. 2008 - Byla vojna byla, byla patália.

 

Pod tímto heslem jsme se brzy ráno po osmé hodině probudili a zahájili vlastní přípravu zbraní. Před dvanáctou hodinou jsme v plné zbroji vytáhli na pozice. Po zaujetí palebného postavení jsme slavnostně za zvuku břeskných dud vpochodovali do obce Tvarožná. Jednotku doprovázel v pochodu na dudy skotský dudák Ned - srbské národnosti, trvale žijící v Kanadě, nyní dočasně 5 let v Praze, takže s ním byla obstojná řeč.

Ve Tvarožné jsme úskočně okoukli vojska nepřítele a s pevným přesvědčením, že jim to tentokrát nandáme jsme se vraceli zpět do palebných postavení. Nebudu dále rozepisovat, jak to všechno probíhalo a hlavně jak to dopadlo - pochopitelně jsme bitvu opět projeli avšak kouničtí kanonýři se se cti  zapojili do bitevní vřavy a nebylo poznat která obsluha děla je „baterijní“ a kterou tvoří kanonýři z Kounic.  Po čestně prohrané bitvě jsme odtáhli zpět do týlu a po společné večeři se ujal slova velitel baterie p. Jaroslav Kotulán. Poděkoval všem přeživším za zásluhy v boji a oslovil nás kounické zda se na základě křestu ohněm, v němž jsme obstáli, nechceme stát členy baterie. Poté se obrátil na členy baterie s otázkou, zda nic nemají proti našemu přijetí a protože nikdo nebyl proti, byli jsme přijati do stavu. My kouničti kanonýři jsme se po sobě jen hrdě podívali a nebylo třeba slov - jsme přijatí za členy Baterie Austerlitz - zasveceným není třeba nic dodávat.

 

Později večer - Hoja hoj, hoja hoj, v králi máme zastání …

 

Tato píseň a mnohé další provázely bujaré veselí které následovalo v dalších večerních i nočních hodinách. Navíc každou celou hodinu odměřoval slavnostní výstřel z kanónu. Zde se projevily první ztráty, bohudík ne na životech. Odnesly to pouze tlakem vyražené tabulky na vchodových dveřích. Před půlnocí se však objevila nečekaná návštěva. Zřejmě nebývalým pobitevním rykem přilákán, objevil se mezi námi v doprovodu svých generálů sám Napoleon I. Bonaparte !!! Přítel, nepřítel, buď se nechal zlákat všeobecným veselím, či mu učarovaly naše švarné markytánky, skončil ve víru tance a vůbec se mu nechtělo odejít. Až na naléhání svých generálů se odebral zpět ke svým vojskům.

 

30.12. 2008 - Tak zase za rok

 

V neděli v dopoledních hodinách už proběhlo pouze čištění zbraní a tři těžké kusy (500 kg) byly uloženy na svá zimoviště - připravené na příští, jistě slavnou bitvu. Poté jsme se rozjeli do svých stávajících posádek. Nikomu z nás se však nijak zvlášť nechtělo vracet "do civilního života" ...

 

Nashledanou kamarádi v roce 2009 - bylo nám ctí s Vámi bojovat.